Kostel Narození Panny Marie - Klatovy červen

Římskokatolický kostel Narození Panny Marie v Klatovech je arciděkanským kostelem, který začal být budován zřejmě krátce po založení města, tj. koncem 13. století.
Historie:
Původní kostel mohl mít charakter baziliky se třemi podélnými loděmi (jednou hlavní a dvěma nižšími) a příčnou lodí oddělující kněžiště. Z původní stavby se dodnes zachovaly zbytky obvodového zdiva lodi. V druhé etapě byl postaven presbytář, který se skládá z pětibokého závěru a centrální chórové části doplněné užšími bočními prostory transeptového typu. Tato přestavba je datována na přelom 14. a 15. století. Podle farní kroniky byl kostel tehdy přeplněn věřícími až k oltáři. Pro peníze na opravu se Klatovští obrátili na pomoc do Říma k papeži Bonifáci XI, který v roce 1399 a poté v dubnu 1400 vydal listy, kterými vybízel věřící pražské, pasovské a řezenské, aby přispěli na opravu chrámu. Ten kdo přispěl almužnou a přijal v tomto chrámu svátosti o svátku svatých Filipa a Jakuba nebo v dalších dvou dnech, dostal odpustky 40 dnů. Díky těmto listům došlo nejen k opravě, ale i k rozšíření tohoto kostela. Byla odbourána apsida starého kostela, který byl zvětšen přístavbou příčné lodi, presbytáře a dvou sakristií. Tyto přestavby byly provedeny ještě před dobou husitskou.
Přestavba západní části hlavní lodi byla provedena po živelní pohromě po roce 1550. Touto pohromou byl nejspíše vichr, ten způsobil spadnutí krovu a klenutí. Celá západní část byla rozebrána a od základu znovu vybudována. Stavbu prováděl mistr Antonín v letech 1551–1558. Loď byla zaklenuta síťovými a hvězdovými klenbami.
Další významná rekonstrukce byla provedena roku 1898–1919. Celkový náklad byl vytvořen i z loterie o 6 000 losech. Tuto rekonstrukci vedl architekt Josef Fanta. Po této opravě povýšil kostel na kostel arciděkanský. Jako důvod tohoto vyznamenání uvedl biskup Šimon Bárta zdůraznění mariánského kultu. Během této rekonstrukce byly odstraněny minulé barokní úpravy a byla doplněna novogotickými prvky, které byly inspirovány rytinou Jana Willenberga z roku 1602. Byl též přenesen raně barokní portál z roku 1687 a vložen do čela bílé věže. Mapa viz.ZDE